Tyto části ryby se kazí poměrně rychle, jelikož mají ve vodě stálý styk s okolním prostředí, a můžou se na nich uchycovat cizorodé látky a mikroorganismy. Sliz na rybě by měl být čirý a nezakalený. Kůže nebo šupiny v čerstvém stavu mají přirozenou barvu. Rozhodně by ryba neměla smrdět zkaženě. Vůně má být klasická „rybí“.

Občas můžeme na pultech vidět i rybu nekuchanou. Obvykle to bývají spíše ryby mořské. V těchto případech je dobré dbát zvýšenou pozornost na břišní část ryby. Pokud je v břišní část až podezřele měkká, případně se svalovina na břiše rozpadá, může to být známka zkaženosti vnitřních orgánů.

Orgány na hlavě vám dají jasný signál, jak může být stará ryba. Pokud je oko zašedlé a nemá přirozený lesk, víme jistě, že ryba není dnešní ani včerejší. Vzorový příklad je okounek na fotografii, který má oči zašedlé, propadlé a bez lesku. Oko u čerstvé ryby má být čiré a lesklé. O čerstvosti ryb dobře vypovídají taktéž žábry. U čerstvé ryby jsou sytě červené. Čím jsou žábry starší, tím červená barva bledne až šedne.

Barvu svaloviny u většiny prodávaných ryb neuvidíme, jelikož je kryta kůží. Pokud však na svalovinu zatlačíte prstem, měla by být pružná a pevná. Důlek po prstu se u čerstvé ryby vrátí zpět do původního stavu. Ne vždy se však dá toto posouzení čerstvosti aplikovat.

Pokud nechcete mít starosti s posouzením čerstvosti, určitě doporučujeme navštívit některého z prodejců živých ryb. Na naší mapě jich naleznete plno.

Na fotografiích je okounek mořský vyfotografovaný těsně po zakoupení. Jeho stav odpovídá staré a nečerstvé rybě.